Historie školy

Uběhl necelý rok od skončení prvé světové války. Společenská a podnikatelská aktivita občanů, především však oprávněné očekávání ekonomické prosperity přiměly obecní zastupitelstvo města Tábora schválit návrh odborného učitele Karla Vodrážky na zřízení dvoutřídní školy obchodní. 1. října 1919 zahájila tato škola vyučování. Zřizovatelem bylo město Tábor, administrativní a finanční správa náležela kuratoriu, jehož členy byli zástupci města, korporací příspívajících na vydržování školy, zástupce ministerstva školství, ředitel školy a zástupce profesorského sboru. Předsedou kuratoria byl starosta města. Od školního roku 1921-22 byla do nově vzniklé školy začleněna i pokračovací škola obchodní, existující v Táboře již od roku 1897. Ta však sloužila pouze odborné přípravě kupeckého dorostu. Jako přispěvatelé na vydržování „ústavu“ jsou v pozdějších prospektech jmenováni: stát, země, okres, obchodní komora, městská spořitelna a „jiní činitelé“.

Prvním správcem školy se stal táborský rodák Jan Ctibor, bývalý ředitel obchodní akademie v Chrudimi. Od založení školy až do svého zatčení za okupace patřil k výrazným osobnostem odborný učitel, později profesor a ředitel Karel Vodrážka. Ostatní učitelské síly byly zpočátku externí, později přibývali učitelé vlastní, kmenoví, mezi nimi především profesoři Jan Krampera a Jaroslav Novák.

Vyučovalo se zpočátku v přízemních místnostech gymnázia na Klášterním náměstí, posléze získala škola útočiště v hospodářské škole (dnešní Střední zemědělská škola). Ministerským výnosem z roku 1921 bylo škole uděleno právo veřejnosti, tj. – stala se městskou veřejnou obchodní školou.

V roce 1924 odešel do důchodu dosavadní ředitel Jan Ctibor a na jeho místo nastoupil Karel Vodrážka, nejdříve jako zatímní správce, ředitelem byl jmenovám v roce 1928. Z jeho podnětu započalo tehdy cílevědomé úsilí o vybudování vlastní školní budovy. K realizaci stavby však došlo až v letech pozdějších a škola prodělávala mezitím martyrium jednání, rozepří a stěhování. V r. 1926 se škola přestěhovala do upravených přízemních místností bývalé spořitelny na Žižkově náměstí, v r. 1928-29 nastalo nové stěhování, jednak do budovy reálky, jednak do budovy obecných škol novoměstských. Neudržitelná situace pohnula konečně realizací stavebního záměru. V červnu 1930 byl proveden první výkop na vybraném staveništi, v průběhu roku byla hrubá stavba pod střechou a školní rok 1931-32 byl zahájen již v nové budově.

Postavením vlastní budovy byly odstraněny hlavní potíže, s nimiž se škola musela potýkat od svého založení. Byly tím vytvořeny i hlavní podmínky pro další úspěšný rozvoj ekonomického školství v Táboře. Počínaje školním rokem 1937-38 je otevřen i prvý ročník obchodní akademie (čtyřleté). Celé učiliště zahrnuje tyto druhy škol: Československá obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše, Masarykova veřejná československá obchodní škola, Odborná škola pokračovací pro živnosti obchodní, odborné kurzy.

Protože bylo zřejmé, že ani nová budova svou kapacitou nebude záhy postačovat, zahájilo město přístavbu na dosavadním dvoře školy a ve školním roce 1938-39 bylo již k dispozici šest nových učeben a tělocvična.

Slibně se rozvíjející činnost školy byla však vzápětí krutě poznamenána nacistickou okupací. 1. září 1939 jsou gestapem zatčeni ředitel Vodrážka a profesor Bláha. Zvlášť těžce pak zasahuje školu msta za atentát na říšského protektora R. Hendricha: 1. června 1942 jsou gestapem odvlečeni Antonín Červenka, od října 1939 ředitel školy, Ing. Jaroslav Hrubý, profesor Jan Krampera, učitelé Hubert Koenigsmark a Karel Faustus. 3. června večer hlásil rozhlas, že pro schvalování atentátu byli v Táboře zastřeleni Dr. Červenka, Jan Krampera a Hubert Koenigsmark. 8. června byl gestapem zatčen a 10. června popraven prof. Jaroslav Novák. Již 1. září 1940 zemřel, zřejmě na následky několikatýdenního věznění, bývalý ředitel Karel Vodrážka. Krutě postiženy byly i rodiny popravených a vězněných. Novým ředitelem školy se stal Ing. Jaroslav Ryneš, dosavadní profesor školy, již dlouho usilující o ředitelské místo. Nezvládnutá ctižádost a fašistická orientace jej zřejmě zaslepily natolik, že se stal donašečem a zrádcem, a vlastně nepřímým katem svých bývalých kolegů. V době porevoluční euforie na jedné a nenávisti na druhé straně byl 18. května 1945 v Táboře veřejně popraven.

Doba okupace byla pro školu – kromě výše uvedených událostí – i obdobím prostorového provizória (vyklízení budovy pro jiné účely, stěhování, dočasné umístění a nové stěhování) až bylo ve školním roce 1944-45 vyučování ve všech obchodních učilištích zastaveno.

Po válce byl vedením školy pověřen Ing. Jan Shánělec. Školní budovu opustil německý lazaret, nastěhovala se do ní Rudá armáda. Teprve v listopadu byla budova konečně uvolněna, leč zanechána v takovém stavu, že trvalo dva měsíce, než v ní mohlo být – v lednu 1946 – zahájeno vyučování.

Všechny společenské a politické změny i nadále ovlivňovaly celkovou práci a obsahové zaměření naší školy. Již v květnu 1945 jsou obnoveny názvy škol – Obchodní akademia a Veřejná obchodní škola. Náplň učebních osnov se přizpůsobuje změnám v hospodářství, mění se názvy a zčásti i obsah vyučovacích předmětů. Po roce 1948 množství změn neustále narůstá, mění se znovu i název školy na Vyšší hospodářská a Hospodářská škola – vzniká řada studijních oborů (podnikové, družstevní, správní, pro zahraniční obchod, pro mezinárodní dopravu, pro cizojazyčnou korespondenci), zřizují se jednoroční družstevní kurzy. V r. 1953 dochází opět ke změně názvu – tentokrát je to Hospodářská škola (čtyřleté studium) a Hospodářská škola (dvouleté studium), otevírá se studium při zaměstnání. Bujení specializací vrcholí v r. 1954: tehdy bylo na čtyřleté HŠ 23 studijních oborů. V r. 1956 byl počet oborů snížen a po roce 1960 se relativně ustálil na pěti. Název školy se opět změnil na Střední ekonomická škola se čtyřletým studiem a Ekonomická škola s dvouletým studiem. Základním studijním oborem na naší škole byla všeobecná ekonomika zaměřená na přípravu pracovníků pro podnikovou sféru, dále ekonomika spojů, zaměřená na přípravu pracovníků pošt a obor cizojazyčná korespondence s výukou 3 cizích jazyků. K atraktivním oborům patřil obor cestovní ruch, koncipovaný jako dvouleté nástavbové studium pro absolventy gymnázií. Jeho náplní byla příprava pracovníků pro cestovní kanceláře a mezinárodní hotely. Poslední absolventi střední ekonomické školy maturovali v červnu 1993.

V roce 1990 se škola vrací k původnímu názvu Obchodní akademie, tentokrát pětiletá a Obchodní škola, která je tříletá. Se změnou názvů se výrazným způsobem mění i náplň učiva tak, aby plně odpovídala změněným hospodářským podmínkám. Zatímco pětiletá obchodní akademie prokázala své opodstatnění a o studium na ní je velký zájem, tříletá obchodní škola se příliš neosvědčila a ve školním roce 1996-97 se další ročníky už neotevřely.

Po dvouleté intenzívní přípravě za úzké spolupráce s holandskými partnery (hlavně s Hogeschool Eindhoven) a Komerční bankou a.s. Praha byl ve školním roce 1992-93 otevřen 1. ročník tříletého vyššího odborného studia, obor bankovnictví. Studium na Vyšší obchodní akademii v Táboře bylo slavnostně zahájeno 8.9.1992 za přítomnosti zástupců Komerční banky a představitelů města. Prvním absolventům tohoto pomaturitního studia byly slavnostně předány diplomy na Městském úřadě v Táboře za účasti představitelů Komerční banky, starosty města, zástupce školského úřadu a členů holandské delegace. Po úspěchu tohoto oboru byl ve školním roce 1996-97 otevřen i druhý obor – účetnictví. Tento typ studia je určen pro absolventy středních škol. Hlavním rysem je velmi úzké sepětí s praxí.

V souvislosti se zkrácením povinné školní docházky na devět let obchodní akademie přistoupila ke změně v délce svého studia. Ve školním roce 1997-98 nastoupili noví studenti na Obchodní akademii v Táboře již opět jen na 4 roky. Stávající studenti pokračovali v započatém pětiletém studijním programu. Obsah studia se však nijak výrazně nezměnil.

Ve školním roce 2007-08 škola otevřela 1. ročník ekonomického lycea. Tento typ studia je určen pro absolventy základních škol, spojuje typ gymnaziálního i odborného studia. Ekonomické lyceum nabízí vyvážené všeobecné i odborné vzdělání. Jeho absolvent disponuje základními kompetencemi ekonomicko-právního charakteru a zároveň i znalostmi ze společenskovědních a přírodovědných disciplín.

Od školního roku 1999-2000 je ředitelkou školy Mgr. Jana Turanová. Pod jejím vedením se změnily nejenom interiéry školy, ale i její vnější kabát. Byla provedena výměna oken a oprava fasády směrem do Jiráskovy ulice. Studenti jistě ocení rekonstrukci sociálního zařízení, šaten, tělocvičny a k ní náležejících sprch a šaten, zřízení posilovny, modernizaci čtyř počítačových učeben, dvou počítačových učeben určených pro výuku písemné a elektronické komunikace a třech jazykových učeben. Byla také zřízena moderní posluchárna a multimediální učebna vybavená nejmodernější technikou. Případní zájemci o studium na Obchodní akademii v Táboře si mohou školu prohlédnout na Dnech otevřených dveří, které jsou pořádány dvakrát do roka.

Cílem školy, ať už byl její název jakýkoliv, bylo a je vychovávat pro praxi teoreticky dobře připravené pracovníky. Tento cíl je zvláště důležitý v současné době, kdy dochází v naší ekonomice k hlubokým změnám.

Táborská obchodní akademie měla vždy dobré jméno, o čemž svědčí i výsledky hodnocení středních odborných škol prováděných Ústavem pro informace ve vzdělání, kdy škola zaujímala přední místo nejen v rámci kraje, ale i v celostátním měřítku. Skutečnost, že řada jejích absolventů zastávala a zastává důležité posty nejen v hospodářské praxi poukazuje na vysokou úroveň vzdělávacího procesu.


www.kraj-jihocesky.cz www.auritus.cz www.unium.cz www.tabor.cz www.csicr.cz www.naerasmusplus.cz
www.msmt.cz www.nuov.cz www.infoabsolvent.cz www.primat.cz www.novamaturita.cz  
www.vejska.cz www.mladiinfo.cz